Tak nějak asi nežiju na úplně správném místě.
Kdybych žil na Moravě, dám si hned po ránu sklínku pálenky, protože slivovice není alkohol, slivovice je lék – kudy teče, tudy léčí. I baby si hned po ránu dají sklínku, aby udržely tempo! A udrží. Hlavně ty na vesnici. Ráno v práci, odpoledne na zahradě nebo na vinohradě, večer ještě domácnost. Ani chlap by tohle střízlivý nevydržel.
Odpoledne si zase všichni dají po kalíšku, aby spláchli ten stres ze zaměstnání a dobili energii pro práci na svém. Ti nejvytrvalejší pak zvolna přejdou k několika večerním sklínkám na dobré spaní.
I v cizině si žijou
Nebo takový rodilý Angličan: přijde si odpoledne domů z práce, a ještě než sedne k čaji o páté, má v sobě první whisky. Vlastně si myslím, že k tomu čaji o páté usedají jenom ženy. Angličan usedne do houpacího křesla, sklenku v ruce, láhev už raději při ruce a s klidem jemu vlastním si jen tak rozjímá.
Mimochodem, víte, jak se správně pije whisky? Zásadně bez ledu a nechlazená, to dělají jen barbaři a Američani. Správná teplota pro podávání je pokojová a sklenice má mít slabé dno a užší hrdlo, aby aroma rychle neprchalo. Vlastně se podává jako koňak, můžete si ji dlaní trochu zahřívat a pomalu usrkávat. Jen s ní radši nekružte, silné aroma, co by se uvolnilo, by vám zkazilo požitek z doušku.
Naopak povoleno je si hodně silnou whisky naředit trochou dobré nechlorované a nebublinkové vody. Takže radši nechlazenou a balenou.
Doma je doma a líp se pije v partě
Kdybych žil na Moravě a začal pít už od rána, je ze mě alkoholik. Kdybych žil v Anglii a popíjel si den co den ve svém ušáku, byl by ze mě alkoholik (navíc anonymní) a nepomohlo by ani, že tu whisky popíjím velmi sofistikovaně.
Má svoje výhody dát si první drink až navečer, nejlíp s přáteli někde v hospůdce. Ať už slivovice nebo whisky, s kamarády chutná o něco líp. Ten stres z práce spláchneme taky, a když naučíme barmana, že naše pití do lednice nepatří, můžeme si svou sklínku vychutnat a rozjímat stejně, jako ten Angličan.